Zpátky do pravěku
Dnešní počítačové hry téměř dokonale simulují realitu. Dech beroucí grafika a strhující děj však také nějak začínaly. Ohlédnutí pár desítek let působí stejně úsměvně jako ohlédnutí za vývojem počítačů jako takových.
Ta úplně první, z roku 1947, se hrála na osmi katodových trubicích. Mířením střely na cíl se američtí autoři inspirovaly nejspíše válečnými radarovými displeji. Zlatý věk však nastává až v sedmdesátých letech – a to jen pokud mluvíme o americkém kontinentu. U nás jsme si museli počkat až do roku 1989. V šedesátých letech se programovalo především díky univerzitním serverům, neboť počítače nebyly příliš dostupné. Jednoduché hry velmi rychle upadaly v zapomnění, nicméně posunuly kupředu vývoj herních automatů, jejichž boom nastává právě v sedmdesátých letech. Nolan Buschnell se nejprve setkal s neúspěchem své hry Computer Space; neuspokojivé finanční ohodnocení her dalších ho vedlo k založení vlastní společnosti Atari. Už jedna z jeho prvních her Pong se stala naprostou legendou. Simulace tenisu pro dva hráče s velice jednoduchou grafikou v podstatě odstartovala herní průmysl. Centra s arkádovými automaty se střílečkami a automobilovými závody se staly důležitým místem pro socializování tehdejších teenagerů.
Poptávka rostla, nabídka se jí snažila vyhovět. Spolu s tím se však rozvíjely i osobní počítače. Utopický rok 1984 se arkádám stal osudným, i když si dodnes drží určitý půvab a najde se dostatek nostalgických příznivců. Po zlatém věku arkád nastává doba osmibitová. Přesně s tak velkým rozhraním operovaly tehdejší hry. Základní barvy a jednoduché herní principy fungovaly i na oblíbených herních konzolích. Roku 1980 vzniká v Japonsku kultovní hra PacMan - žluté kolečko prochází bludištěm, sbírá potravu a snaží se prchnout před čtyřmi barevnými duchy. Autor považoval ostatní hry za příliš násilné, a navíc chtěl vytvořit hru, která by bavila i dívky.
Přelomovým se stal Prince of Persia: přínos spočíval v tehdejší věrohodnosti pohybů postaviček. Jordan Mechner je totiž vytvářel pomocí videonahrávek svého mladšího bratra. Taková simulace je dnes ostatně běžnou praxí. Ačkoliv hra vznikla ve Spojených státech, úspěchu se dočkala především v Evropě a Asii. Krásnou princeznu zajme zlý vezír, a náš princ má pouze hodinu na to, aby ji zachránil. Ve 12 úrovních na něj čekají vezírovi přívrženci, kostlivci a další nástrahy.
O rok později vzniká počítačová verze Solitaire, jež se stává standardní výbavou operačního systému Windows. Karetní hra přenesená na monitor se rovněž těší velké oblibě dodnes. Ruku na srdce, kdo z nás si k ní občas během pracovního dne neodskočil?