Fenomén dětského blogerství a na co si dát pozor
Blogy letos slaví dvacet let od svého vzniku. Fenomén blogerství se však v Česku naplno rozšířil až relativně nedávno, hlavně mezi mladými lidmi a teenagery. Co to vlastně blogerství je a v čem může být pro děti rizikové?
Co je to blog
Blog je zkrácenina z anglického weblog. Přišel s ní Peter Merholz, americký bloger, který si s původním slovem weblog pohrál na svém blogu Peterme.com v roce 1999. Samotný termín weblog složený ze slov web a log – tedy webový zápisník – vznikl 17. prosince 1997 a má ho na svědomí Jorn Barger, jeden z prvních blogerů vůbec.
Blog, tedy webový deníček, slouží ke sdílení osobních prožitků, pohledů na svět, názorů a v moderní době také fotografií a videí. Je to vlastně obdoba papírového deníčku známého už našim babičkám. Rozdíl je v tom, že blog nepíšeme pro sebe, ale pro všechny. A tady narážíme na první problém. Někteří mladší blogeři si myslí, že když na internetu začnou psát svůj blog, nikdo jiný než jejich přátelé ho číst nebude. Opak je pravdou. Jakmile jednou něco vložíme na internet, je to veřejné. Pokud tedy svůj blog neochráníte heslem.
Je blogování finančně náročné?
Blogovat je možné zcela zdarma. Osvědčené jsou zejména platformy www.blogger.com a www.wordpress.com. V Česku existuje také platforma www.blog.cz. Všechny blogovací platformy nabízejí možnost tvorby domén třetího řádu (tj. název_blogu.wordpress.com) zdarma. Nabízejí však i řadu příplatkových funkcí a tarifů.
Na co si dát pozor při blogování na internetu
Mnohem zásadnější než samotné technické provedení blogu je jeho obsah, zejména u teenagerů. Na co si dát největší pozor?
Informace pro zloděje – Asi nejčastějším prohřeškem blogerů a blogerek bývá sdílení informací velice cenných pro zloděje. Ti nejenže se z blogu postupně mohou dozvědět, co všechno lze v domácnosti daného blogera najít, ale také kde bydlí, kdy je i s rodinou na dovolené a na jak dlouho. Přesně tohle by se na blogu objevovat nemělo. O dovolených je lepší psát na blog buď se zpožděním, nebo tak, aby nebylo zřejmé, že jsou všichni členové domácnosti pryč.
Příliš osobních informací – Někteří lidé jsou v běžném životě velice otevření a sdílní. Když důvěrně hovoří se svými nejbližšími, nemusí se obvykle ničeho obávat. Na internetu jsou však i cizí lidé a ne všichni musí být vždy „hodní“. Příliš otevřené sdílení zejména osobních informací a niterných pocitů se může v budoucnu stát nástrojem třeba ke kyberšikaně. Při publikování postů na blog je tak pro teenagery lepší držet se pravidla „ráno moudřejší večera“ a nepublikovat texty ihned po jejich napsání.
Publikace citlivých informací o ostatních lidech – Protože je blog vlastně internetovou verzí deníčku, může vznikat dojem, že s ním lze jako s deníčkem i nakládat a psát na něj detailní informace o dalších lidech, a to jak ty pravdivé, tak třeba ty nepravdivé, založené na domněnkách. Jenže blog je na internetu, je veřejný, a psát veřejně citlivé informace o cizích lidech může být ošemetné i po právní stránce, pokud již autorovi či autorce bylo 15 let.
Osobní fotografie – Základem blogu jsou dnes fotografie a případně videa. Velká část „čtenářů“ blogů se vlastně dívá hlavně na ony fotografie. Pokud u textů platilo, že ráno je moudřejší večera, u fotografií to platí ještě mnohem více. Libovolná fotografie publikovaná na internetu z něj totiž už nikdy nemusí zmizet. Za 5, 10, 15 let se může objevit znovu. Někdy i mnohem později. Proto není rozumné publikovat fotografie, které zachycují lidi v podroušeném stavu nebo třeba v nějakých vyzývavých pózách.
Sdílení osobních údajů – Osobní údaje jsou dnes to nejcennější, co máme. Spolu s podpisem. Bohužel, během let se obvykle nemění. Zveřejňovat své osobní údaje na blogu – místo a datum narození, rodné číslo, adresu, jména rodičů a sourozenců – se může kdykoliv v budoucnu vymstít. Třeba když si pak někdo na vaše osobní údaje vezme půjčku nebo je nahlásí revizorovi při jízdě na černo.