Dají se čipy použít ke sledování lidí?
Internetem koluje mnoho zavádějících a záměrně škodlivých konspiračních teorií. Mnohé z nich souvisejí právě s koronavirovou pandemií, testováním přítomnosti viru v těle a preventivním očkováním.
Možná vám též přišla na Facebook či do e-mailové schránky zpráva s fotografií, že něčí přítel z Anglie byl na testech na COVID-19, dlouho jej po odběrech bolel nos, až mu z něj jednoho dne vypadl nanočip, na jehož rozeznání si musel vzít lupu. Ve zprávě se dále píše, že z tohoto důvodu nás budou chtít všechny proočkovat, protože když se nanočip vpraví pod kůži, je jistota, že už v našem těle zůstane, obzvláště, když na očkování musíme jít opakovaně. Odkazují se též na Billa Gatese, který údajně do vývoje tohoto typu nanočipu investoval 400 mil. USD.
Mnoho lidí tomuto tvrzení bohužel uvěří a nechtějí se kvůli tomu nechat vyšetřit i přesto, že je v něm obsaženo mnoho nesrovnalostí. Vezmeme je jedno po druhém:
Velikost nanočipu
I ten nejmenší čip, který si lidé nechávají v dnešní době zavádět do těla, není tak maličký, jak ukazuje fotografie. Už by se totiž do něj nevešla žádná anténa, která by umožnila správnou funkci čipu, natož aby zprostředkoval sledování na dálku. I u běžných čipů je vzdálenost čtení maximálně v řádu centimetrů. Více informací o problematice čipování se můžete dozvědět v zajímavé přednášce Tomáše Bihelera.
Ukradená fotografie
Pokud si dáte obrázek do vyhledávače Google, zjistíte, že tato fotografie byla použita již v roce 2009 v článku německého on-line magazínu Handelsblatt. Je na ní vyfocen čip, který obsahuje text Bible. Není též od věci pravidelně sledovat www.hoax.cz či www.manipulatori.cz, kde jsou falešné zprávy tohoto typu pravidelně umísťovány.
Bill Gates
Konspirační teorie se často opírají o známé a vlivné osobnosti či o slova specialistů v oboru, kteří jsou většinou smyšlení.
Výše zmíněný hoax je sice starší více než půl roku, avšak stále se objevuje na prvních místech v žebříčcích nejposílanějších řetězových zpráv. Pokud na takovou zprávu narazíte, neignorujte ji a odesílateli se snažte vymluvit pravdivost tvrzení. Jestliže se informace vyskytuje na sociálních sítích, zareagujte komentářem, který tento názor pomůže vyvrátit. Nejistota a strach ze stále se šířícího koronaviru bohužel konspiračním teoriím nahrává, a proto je třeba být na pozoru a nevěřit všemu, co se píše na internetu.
Evropská komise pro tyto účely vydala sérii návodů a doporučení, aby dostala do povědomí, jak se ke konspiračním teoriím postavit a jak je rozeznat.