Co vše dnes umí umělá inteligence

Co je to umělá inteligence

Umělé inteligenci už jsme na našich stránkách věnovali detailní samostatný článek. Zjednodušeně řečeno ji můžeme definovat jako počítačový systém schopný napodobit lidské myšlení, sám se učit a zdokonalovat. Do této kategorie tedy nespadá to, když se nějaké zařízení řídí pořád dokola podle stejného programu – například když klasický tempomat v autě udržuje rychlost, dokud nešlápnete na spojku nebo brzdu, stejně jako když adaptivní tempomat rychlost upravuje neustále stejným způsobem, podle údajů z čelního radaru.

Inteligentní překladače

Vůbec nejmasivnější nasazení umělé inteligence se týká především automatických překladačů jako Google Translate či simultánního překladače v aplikaci Skype. Zatímco počátky počítačových překladů na konci devadesátých let minulého století představovaly čistě mechanické slovníkové překlady, ze kterých vycházely často velmi humorné texty, moderní překladače využívají umělou inteligenci. Ta dokáže nabídnout, aspoň v těch největších světových jazycích, obvykle plně srozumitelné, sémanticky i fakticky správné texty. Dnes je tak naprosto běžné nechávat si překládat celé weby, a to z libovolného jazyka přímo do češtiny. Prohlížeč Google Chrome má třeba tuto funkci už přímo vestavěnou. Obecně u těchto překladačů platí, že čím rozšířenější je jazyk, tím lepší je překlad, neboť ve fázi strojového učení je k dispozici větší objem dat, zejména pak těch online.

Inteligentní hlasoví asistenti

Na inteligentní překladače navazují i inteligentní hlasoví asistenti. Apple Siri, Microsoft Cortana, Google Assistant, Samsung Bixby, Amazon Alexa – to jsou aspoň ti nejznámější. Trochu česky umí ten od Googlu, ale i tak je jeho funkcionalita oproti anglické verzi omezená. Bohužel opět narážíme na stejný problém jako u překladačů – asistenti se nejprve potřebují učit na velkých vzorcích dat s profesionálními lingvisty, kteří jim pomohou se jazyk „naučit“. Pokud ale vládnete angličtinou a v některých případech i jinými světovými jazyky, můžete si jejich služeb užívat do sytosti.

Inteligentní vyhledávání

Umělá inteligence se v posledních letech hodně podepsala i na tom, jak vůbec vypadá vyhledávání informací – ať už na internetu, v telefonu, nebo v počítači. A dlužno dodat, že její přínos je obrovský. Umělá inteligence vyhodnocuje naše předchozí vyhledávání i další aktivity a na přední místa ve vyhledávání nám dává to, co si myslí, že pravděpodobně zrovna hledáme. Je to i jeden z důvodů, proč můžeme na cizím počítači (respektive pod cizím Google účtem) dostat jiné výsledky vyhledávání než na našem vlastním.

Umělá inteligence stojí také za obrázkovým vyhledávačem images.google.com, který umožňuje vyhledávat i na základě nahrání konkrétního obrázku. Vyhledávač pak rozpozná, co je na obrázku vyobrazeno, a nabídne nám obrázky na internetu s podobnou tematikou. Rozpoznávání objektů na obrázcích využívá i populární aplikace Google Goggles, která vám pomůže zjistit kupříkladu název památky, na niž se na výletě díváte.

Inteligentní internetová reklama

Možná jste si už všimli, že reklama, jež se vám na internetu zobrazuje, často souvisí s tím, co jste nedávno vyhledávali, kde se nacházíte či co jste na internetu četli. Proslulý je tím zejména Facebook, který masivně sleduje chování uživatelů i mimo sociální síť – prostřednictvím tzv. Facebook pixelu a dalších nástrojů –, aby vám předkládal reklamy, na které s větší pravděpodobností kliknete a on za jejich zobrazení vydělá více peněz. Nasazení umělé inteligence bylo tak masivní, že se tato praktika dokonce stala předmětem vyšetřování amerického Kongresu.

Inteligentní analýza osobních údajů

A s vyšetřováním Facebooku americkým Kongresem souvisí i další ne zrovna pozitivní využití umělé inteligence. To jde na bedra společnosti Cambridge Analytica, která dostala přístup k osobním údajům uživatelů Facebooku, ty analyzovala s využitím propracované umělé inteligence, aby zjistila, co si jednotliví uživatelé myslí a jaké zastávají politické názory, a následně jim začala cíleně zobrazovat takový obsah, aby ovlivnila výsledky voleb. Podobným incidentům má předejít i nové nařízení Rady EU o ochraně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR. Občané EU mají nově právo vyjmout své údaje z tzv. automatizovaného individuálního rozhodování. Toto právo jim dává článek 22. Více o GDPR a právech, která vám dává, se dočtete v našem článku.

Inteligentní fotoaparáty v telefonech

Tím se dostáváme k další novince hlavně posledního roku – k fotoaparátům v chytrých telefonech, které využívají umělou inteligenci k nastavení parametrů podle toho, co se zrovna chystáte fotit. Obrovský význam to má i u zpomalených videí, u nichž umělá inteligence rozpozná, kdy má zahájit zpomalené natáčení, třeba jen díky tomu, že jí ukážete, v které části scény počítáte s tím, že se něco bude dít (třeba že vaše dítě skočí do vody). Umělá inteligence také slouží k následnému zpracování a vylepšení fotografií. Některé telefony kupříkladu při focení v noci pořídí sérii fotografií, jejichž inteligentním sloučením minimalizují rozmazání i zrnění a fotografie rázem vypadá, jako kdybyste ji fotili zrcadlovkou se stativem. Umělá inteligence se stejně tak používá k vytváření efektu rozmazaného pozadí.

Inteligentní domácí spotřebiče

Umělá inteligence začíná pronikat i do domácích spotřebičů. Tam v podstatě figuruje už roky, zejména u praček a myček. Dříve se ale jednalo o tzv. fuzzy logiku, tedy mechanismus pro vícekriteriální rozhodování. Ten sloužil třeba k nastavení potřebného množství vody a pracího prášku. Nově se však v domácích spotřebičích objevuje skutečná umělá inteligence, která pomáhá s mnohem přesnějším rozhodováním, a dokáže dokonce měnit parametry praní, mytí či pečení na základě momentálního stavu „náplně“ daného spotřebiče.

Inteligentní auta

Asi nejdiskutovanější je nasazení umělé inteligence do aut. To se zatím z větší části drží jen experimentálních vozidel. K masivnímu nasazení skutečné umělé inteligence, která se postupně zdokonaluje, učí se řídit a co nejlépe reagovat na aktuální situaci před vozem, se prozatím u produkčních aut uchýlily jen dvě společnosti – Tesla se svým Autopilotem a General Motors (respektive jeho dceřiná firma Cadillac) se svým systémem Super Cruise. Během několika málo let se však umělá inteligence stane zcela běžnou součástí automobilů většiny značek. Automobilky přitom vyčkávají hlavně na připravení potřebné legislativy. Budoucnost má vypadat tak, že si v telefonu zadáte, odkud kam chcete jet, a auto vás samo vyzvedne, odveze a pak si zajede někam zaparkovat. Je tak zřejmé, že v blízké budoucnosti se s umělou inteligencí budeme setkávat ještě mnohem častěji.