Co jsou to fake news a jak je poznáte

Falešné zprávy jako starý fenomén v novém

Fenomén falešných zpráv se objevil již koncem 19. století. V USA se pro něj tehdy vžil termín yellow journalism, žlutá žurnalistika. Nejvíce s ní bojovali v New Yorku na přelomu 19. a 20. století, kde existovaly desítky novinových plátků hlásajících nesmyslné a smyšlené vědecké teorie, publikujících vykonstruované rozhovory nebo třeba smyšlené senzační zprávy ze sportu a ze života „celebrit“. Spojoval je další fenomén známý z dnešních fake news, a to odpor proti systému a nejrůznější konspirace. Na rozdíl od dnešních fake news bylo tehdy obvykle cílem maximalizovat prodej novin a vydělat co nejvíce peněz vydavateli. Už v té době však yellow news způsobovaly četné nepokoje a konflikty.

Tohoto fenoménu se za druhé světové války úspěšně chytil Adolf Hitler. Ten využil přepadení vysílačky v Gliwicích, kdy skupina vojáků SS v polských uniformách přepadla německou vysílačku, ze které v polštině odvysílala falešnou zprávu o boji proti Němcům. Tu Hitler využil druhý den pro opodstatnění útoku na Polsko.

Od dob Hitlera se přitom využití falešných zpráv příliš nezměnilo. Používají se k prosazování politických zájmů obvykle cizích mocností, a to všude po světě. Doloženy jsou změny rozložení politických sil v důsledku fake news, k nimž došlo v Německu, Indonésii, na Filipínách, ve Švédsku, v Číně, Myanmaru a ve Spojených státech. Fake news jsou také nedílnou součástí tzv. hybridní války, novodobého pojmu, který vytvořil v roce 2013 náčelník ruského generálního štábu a první náměstek ruského ministra obrany Valerij Gerasimov. Rusko totiž hybridní válku účinně využilo při vojenské anexi Krymu.

Úřady všude na světě proti fake news bojují

Právě z důvodu účinků fake news na společnost, jimiž jsou nepokoje, konflikty a protistátní politická propaganda, proti nim začínají bojovat úřady po celém světě, včetně Evropské unie a České republiky. Přímo v Evropské komisi se tohoto tématu zhostila eurokomisařka pro digitální agendu Mariya Gabrielová. Česká republika za tímto účelem od 1. ledna 2017 ustanovila Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra ČR.

V Česku se fenoménu fake news intenzivně věnují také nevládní organizace. Kupříkladu server Neovlivní.cz v reakci na ruské metody hybridní války využívající falešné zprávy vytvořil databázi 42 českých a slovenských proruských webů. Jak takové české fake news v praxi vypadají, můžete nalézt třeba v článku na serveru Mediahub, který se věnuje české mediální scéně.

S fake news neboli falešnými zprávami souvisí i tzv. hoaxy – podvody, mystifikace či žertovné klamné zprávy. Ty se v ČR tradičně šíří hlavně formou e-mailů a kromě politických témat se věnují třeba údajným rizikům potravin, údajným trikům zlodějů a podobně. Hoaxy ale na rozdíl od fake news mohou mít i čistě žertovný charakter a dříve sloužily hlavně pro pobavení svých autorů, nikoliv pro ekonomický či politický zisk. Dnes se však rozdíl mezi hoaxy a fake news často ztrácí. V ČR již 17 let existuje server Hoax.cz, který se dlouhodobě systematicky věnuje právě objasňování a vyvracení podobných zpráv.

Jak poznat fake news

Fake news se od dob yellow journalism před více než 100 lety příliš nezměnily. Hlavním indikátorem je, že se jedná o relativně neznámé, přesto profesionálně působící zpravodajské servery, respektive noviny. U těch nadnárodních existují podobné seznamy, jako je ten český.

Dalším indikátorem, opět společným s někdejšími yellow news, jsou šokující nadpisy a informace, jež jsou obvykle v přímém rozporu s obecně známým a přijímaným stanoviskem, které prezentují seriózní média.

Klíčovým prvkem, který se rovněž za posledních 120 let nezměnil, jsou falešné a nepravdivé informace a smyšlené fotografie (obvykle ze zcela jiných událostí, případně upravené ve Photoshopu).

Jak bojovat proti fake news

Právě díky předchozímu charakteristickému prvku lze fake news relativně snadno vyvrátit. Pokud tedy narazíte na nějakou šokující zprávu z nějakého pro vás neznámého, ale relativně věrohodně vypadajícího serveru, zkuste si ji nejprve ověřit třeba prostřednictvím vyhledávání na Googlu či Seznamu. Obvykle během pár sekund zjistíte, že zpráva není pravdivá.

A jak proti fake news co nejúčinněji bojovat? Nešiřte je. Nesdílejte je na sociálních sítích, nepřeposílejte na ně odkazy svým blízkým, neříkejte o nich nikomu, a hlavně jim nevěřte. Jejich cílem totiž je vás pouze znepokojit a zmanipulovat směrem, kterým jejich zadavatel chce. A tvůrci fake news jsou velmi dobře finančně motivováni k tomu, aby právě tohle dokázali. Ostatně odhady hovoří o tom, že v Česku si přijdou ročně na zhruba 30 milionů korun.