Co jsou otevřená data a kde je hledat
Fenoménem posledních let v oblasti eGovernmentu jsou tzv. otevřená data. Ta mohou poskytnout nejrůznějším orgánům veřejné správy, soukromým subjektům, ale i občanům velice důležité vstupy třeba při plánování dlouhodobější obchodní strategie. Co jsou ale vlastně otevřená data a kde na ně můžete narazit?
Když stát dává data občanům
Stát každý den posbírá obrovské množství dat. Ta má za posledních deset let obvykle k dispozici již primárně v elektronické podobě. S tím, jak na úřady v masovém měřítku nastoupila elektronizace a podnikové informační systémy jako například GINIS, došlo k výraznému usnadnění sběru a zpracování těchto údajů. Data jsou teď přesnější, rychleji dostupná a řada úřadů se je snaží mezi sebou i aktivně sdílet. Doslova průlomem v oblasti eGovernmentu bylo vytvoření tzv. základních registrů, které sdružují na jednom místě například základní informace o občanech, podnikatelských subjektech i budovách. Zatímco dříve jednotlivé úřady a ministerstva tyto údaje shromažďovaly a udržovaly samostatně, nyní jsou k dispozici z jednoho místa pro všechny. Díky tomu si můžete nechat vystavit nový občanský průkaz, cestovní pas nebo třeba živnostenský list na kterémkoliv obecním úřadě.
Úřady si také zvykly důležité údaje zpřístupňovat. Občanům i podnikatelským subjektům jsou tak k dispozici nejrůznější elektronické registry a rejstříky, včetně třeba toho živnostenského, nebo třeba investiční mapy. Úřady však mají k dispozici i řadu dalších velice důležitých dat, například o tom, kolik v té které části obce žije dětí v předškolním věku. Ta mohou být velice důležitá nejen pro veřejné instituce (zřizující školy a školky apod.), ale i pro soukromé podnikatelské subjekty (např. hračkářství, dětské zábavné parky atd.). A právě proto se stále více hovoří o otevírání dat.
Data patří občanům už 20 let
O tom, že veřejné instituce by měly zveřejňovat co nejvíce dat, která shromažďují, aby je mohli využívat i všichni občané a firmy, kteří jejich shromažďování i zpracování de facto platí ze svých daní, je přesvědčena řada českých úřadů i orgány Evropské unie. První legislativa na toto téma začala v ČR platit již v roce 1998 na základě evropské směrnice INSPIRE, jež se zabývá prostorovými daty, jejich strukturou a formou jejich publikace.
Od té doby byla oblast otevřených dat detailně rozpracována. Ministerstvo vnitra ČR připravilo i podrobnou metodiku pro všechny úřady. Informace mají být poskytovány v maximálním možném rozsahu, způsobem umožňujícím dálkový přístup, ve strojově čitelném a otevřeném formátu, za jasně definovaných podmínek užití neomezujících způsob ani účel následného využití poskytovaných informací, včetně umožnění jejich využití pro přímý a nepřímý hospodářský prospěch, a dostupné uživatelům při vynaložení minima možných nákladů na jejich získání.
Důležitou podmínkou, stanovenou v roce 2000 zákonem na ochranu osobních údajů, je i úplná anonymizace dat. Díky tomu třeba některé údaje ze sčítání lidu, jež má k dispozici Český statistický úřad, nemohou být veřejné.
Kde najdete otevřená data
Takzvaná open data dnes představují základ každého chytrého města. Proto moderní informační systémy pro obce často přímo obsahují i specializované portály pro práci s otevřenými daty, které umožňují snadno zveřejňovat údaje přesně podle požadavků MV ČR i zákona na ochranu osobních údajů, potažmo nařízení GDPR, jež vstoupí v účinnost příští rok. Otevřená data dnes najdete jak na Portálu veřejné správy v Národním katalogu otevřených dat, tak na webech jednotlivých obcí a městských částí, jako je například Brno-střed. Přehled o otevřených datech u nás i v zahraničí si můžete udělat také díky projektu Fondu Otakara Motejlavěnovanému otevřeným datům.