Co je to umělá inteligence a proč před ní někteří varují

Když se řekne umělá inteligence

Samotný termín umělá inteligence má na svědomí americký vědec ze slavného Massachusettského technologického institutu (MIT) John McCarthy, který s ním přišel na vědecké konferenci v Dartmouth College již v roce 1956. Dalo by se tak říct, že tento pojem letos oslavil krásných 61 let. O umělé inteligenci tehdy mluvil jako o počítačovém systému, jenž bude schopný napodobit lidské myšlení a také se sám učit a zdokonalovat.

Právě snahy systematicky popsat a algoritmizovat lidské myšlení jsou však mnohem starší. Datují se až do 14. století našeho letopočtu. Tehdy katalánský spisovatel a filozof Rámon Llull formuloval svůj logicko-kombinatorický grafický systém pro klasifikaci všeho poznání. Věřil totiž, že lidské myšlení jde graficky znázornit. Německý matematik a filozof Gottfried Leibniz na něj o dlouhých tři sta let později navázal ve své dizertační práci Dissertatio de arte combinatoria, kde se zabýval hlavně kombinatorikou. K základům umělé inteligence však notně přispěli i Češi. Konkrétně Karel Čapek, který ve svém sci-fi románu R.U.R. popsal, jak by svět s umělou inteligencí mohl vypadat, a zároveň zde definoval nyní již celosvětově rozšířené slovo robot.

Co je na umělé inteligenci super

V současné době se akcentují hlavně dvě nesporné výhody umělé inteligence – schopnost fungovat nonstop a rozhodovat se rychleji, spolehlivě a bez emocí. To první dnes oceňují desítky milionů domácností po celém světě. Robotické vysavače pronikly do celé řady z nich. Ty sofistikovanější se nejenže vyhnou překážkám, alehttps://tech.ihned.cz/internet/c1-65694450-umela-inteligence-od-googlu-jednou-bude-kreslit-za-vas-zatim-je-to-ale-tak-trochu-podfuk také se postupně naučí, jak nejlépe vysát prostor, do kterého jsou nasazeny. A vysají mnohdy i lépe než člověk, protože jsou schopny se díky své konstrukci dostat i do míst, kam vysavač ovládaný člověkem nedosáhne. Vysávat přitom mohou klidně i třikrát denně. Stroje se totiž neunaví. Maximálně jednou za čas potřebují technickou údržbu či dobít akumulátory.

Stejně tak se každý z vás již asi potkal s umělou inteligencí na silnici. Tesla, Cadillac, ale i Mercedes, VW a mnohé další automobilky dnes využívají pokročilé asistenční systémy, které dokážou řidiči ulehčit v ledasčem práci. První dvě jmenované automobilky k tomu přitom využívají přímo umělou inteligenci. Jejich „autopiloti“ se totiž nejen rozhodují na základě dat ze stovek senzorů instalovaných uvnitř vozidla a kamer, radarů a ultrazvukových senzorů umístěných po jeho obvodu, ale dokonce se i postupně zdokonalují. Kupříkladu Tesla navíc sbírá data z běžných jízd všech svých vozů, aby umělou inteligenci ve svém Autopilotovi co nejvíce zdokonalila. Tahle umělá inteligence se přitom neunaví, nenaštve ani nemůže být nepozorná. Řídí za všech okolností stejně a vždy nejlépe, jak umí. Díky tomu právě Tesla vykazuje o několik řádů nižší nehodovost při jízdě na Autopilota, než když se řízení chopí lidský řidič. Podobné chytré a postupně se učící stroje však najdeme i v některých továrnách. Tam odvádějí svou práci rychleji a přesněji.

Proč se někteří umělé inteligence bojí

Nabízí se tedy otázka, proč se tohoto vývoje někteří lidé bojí. Možná jste slyšeli o případu umělé inteligence, jež se stala rasistickou a nenávistnou. Za jeden jediný den. Vědci z univerzity v Princetonu pak celý rok zkoumali, jak je to možné. Zjistili to, co se dalo očekávat – za umělou inteligencí stojí lidé. Jednak ti, co ji naprogramují, a pak ti, kteří jí poskytují data pro sebezdokonalování a učení. Tahle umělá inteligence se učila na sociálních sítích z projevů ostatních lidí. A tak velmi brzy začala napodobovat jejich způsob jednání. Jenže na rozdíl od lidí v tom může být rychlejší, neúnavnější a lepší. A to je právě jedno z největších rizik, před nímž varuje i Elon Musk, jenž prohlásil, že umělá inteligence je nebezpečnější než Severní Korea. Ten samý Elon Musk, který protlačuje umělou inteligenci do aut.

Jak je to tedy s riziky umělé inteligence? Je důležité sledovat, co daný stroj může a jakým způsobem se učí. Tím, že nemá žádné vlastní morální hodnoty, se totiž rozhoduje čistě strojově, algoritmicky. Nechat ho napodobovat libovolné lidské chování tak může být nebezpečné, jak ukázal výše popsaný experiment. Stejně tak to ale může být i velmi prospěšné. Jiná umělá inteligence se zase učila od lidí kreslit a skládat hudbu. Teď už to zvládne docela sama. A tak tu máme první počítačem vymyšlené obrázky, a dokonce i první hudební album, které složil počítač. Umělá inteligence dnes dokáže dříve nemyslitelné věci. A výhodou i největším rizikem je, že je to právě člověk, kdo definuje, k čemu a jak bude použita. Nejen Elon Musk právě proto volá po její regulaci.