1888
Máme radost, článek se vám líbí.
Už si ho přečetlo 1888 lidí, buďte další
06.06.2017

Alter ego na sociálních sítích aneb proč jsou lidé na internetu jiní

Lidé se na internetu chovají jinak než v reálném světě. Tohoto fenoménu si všiml snad každý a zaznamenali ho samozřejmě i psychologové. Naše online alter ego však nemusí být až tak „alter“, jak se zdá. Gwendolyn Seidmanová z katedry psychologie na Albright College totiž prokázala souvislost mezi způsobem prezentace na Facebooku a skutečnou osobností.

Lidé hledají na Facebooku sounáležitost a sebeprezentaci

Studii nazvanou Sebeprezentace a sounáležitost na Facebooku: Jak osobnost ovlivňuje motivaci a využívání sociálních sítí zveřejnila americká psycholožka Gwendolyn Seidmanová v únoru 2013. Ve své studii prováděné na 184 univerzitních studentech se opřela o moderní pětifaktorový model osobnosti Big Five. Ten posuzuje lidskou osobnost z pohledu otevřenosti vůči zkušenostem, svědomitosti, extraverzi, přívětivosti a neuroticismu. Některé z těchto faktorů přitom výrazným způsobem ovlivňují to, jak vystupujeme na Facebooku a proč.

Psychologové se od nástupu sociálních sítí zabývali tím, co stojí za jejich fenomenálním úspěchem. Ukázalo se, že to je naplnění hlavně dvou potřeb. První z nich je sounáležitost. Ta podle Abrahama Maslowa stojí spolu s láskou hned nad fyziologickými potřebami a potřebou bezpečí. To znamená, že je velice silná. Druhou motivací je potřeba sebeprezentace. Ta v Maslowově modelu naráží na potřebu uznání a úcty od ostatních. Výhodou přitom je, že Facebook a další sociální sítě dokážou tohle všechno poskytnout i bez fyzické interakce. Pro introverty a lidi se sociální úzkostí je to tedy ráj.

Sounáležitost hledají hlavně dobrosrdeční lidé a neurotici

Gwendolyn Seidmanová zjistila, že sounáležitost si na Facebooku potřebují uspokojit lidé, kterým v osobnostním testu Big Five vychází vysoké skóre v oblasti přívětivosti (ochota pomáhat druhým, tendence důvěřovat lidem a vyhledávat spolupráci) a v oblasti neuroticismu (tendence prožívat negativní citové stavy jako smutek, obavy, vinu a hněv). V zásadě se to tedy týká altruistů a úzkostných, temperamentních a náladových lidí. Tito lidé potřebují na Facebooku někam patřit a potřebují to opravdu hodně. Budou tak často členy nejrůznějších skupin či fanoušky stránek a toto členství pro ně bude důležité.

Po sebeprezentaci baží hlavně velcí neurotici a málo svědomití lidé

Neurotici (ve smyslu modelu Big Five) a lidé, jejichž svědomitost (schopnost sebekontroly, organizování a realizování úkolů) není příliš velká, budou na Facebooku hledat hlavně sebeprezentaci. Jejich profil tak bude plný příspěvků, fotek a i v diskusích budou mluvit spíše o sobě. Tito lidé jsou v reálném životě úzkostní, temperamentní a náladoví, případně jsou nedochvilní, nespolehliví, málo výkonní, neuspořádaní a necílevědomí. Ve své prezentaci na Facebooku však mohou vypadat úplně jinak.

Proč jsou dospělí i děti na Facebooku jiní?

Gwendolyn Seidmanová v závěru své práce doslova nabádá, aby se lidé zabývali spíše než konkrétními projevy uživatelů na Facebooku tím, jaké jsou jejich motivace. Zatímco totiž obsah projevu může odvádět pozornost jiným, často imaginárním směrem a způsobovat facebookovou závist, jeho skrytá motivace může lidi spíše sbližovat. To platí zejména v kontextu dětí a jejich rodičů. Způsoby (nikoliv tedy obsah) projevů dětí na sociálních sítích mohou být důležitým vodítkem k tomu, že dítě řeší nějaký problém nebo se mu něčeho (např. sounáležitosti či uznání) v reálném světě nedostává.


Přidat nový komentář

×

    Nemělo by vám uniknout

    13.08.2020

    Jonathan Galindo ‑ nový fenomén, který straší děti

    Již je to pár let, co děti a jejich rodiče strašila on-line výzva Modrá velryba či děsivě vyhlížející Momo, která přes WhatsApp posílala zprávy s násilným obsahem. Oba "strašáci" již začali pozvolna…

    02.08.2020

    Kyberšikana

    Vybavujete si ze svého dětství okamžiky, kdy někdo ubližoval vašemu spolužákovi? Dlouhodobě ho psychicky i fyzicky týral, bral mu svačiny, a k jeho nadávkám se postupně přidala celá třída? Tenkrát se…

    15.06.2020

    On‑line seriál „Pozor na kyberprostor!“

    Projekt Kraje pro bezpečný internet, volné sdružení všech krajů České republiky, se prevenci internetové kriminality věnuje již od roku 2013. V posledních 4 letech uvedl na svět mj. 40 videí s…

    03.06.2020

    Zdravotní záznamy jsou pro hackery zlatý důl

    Za kolik lze zpeněžit ukradené informace? Právě tuto otázku si pokládají zločinci, kteří se dostanou k cizím údajům a chtějí je zpeněžit na černém trhu. Zatímco za ukradené číslo kreditní karty mohou…