8 otázek a odpovědí k elektronické identitě

Pod tímto pojmem se však skrývá hned několik přihlašovacích nástrojů. Vše o elektronické identitě jsme shrnuli do osmi praktických otázek a srozumitelných odpovědí. A nezapomněli přitom ani na bezpečnost.

1)   Kde a jak si mohu elektronickou identitu zřídit?

Elektronickou identitu nabízí hned několik subjektů. Stát prostřednictvím občanských průkazů s čipem, NIA ID (přihlašování pomocí hesla a jednorázového kódu v SMS) nebo mobilního klíče e-Governmentu (mobilní aplikace nainstalovaná ve vašem chytrém telefonu). Velmi populární je elektronická identita vydávaná bankami souhrnně označovaná jako BankID nebo též bankovní identita, která umožňuje přihlášení k celé řadě služeb stejně, jako jsme zvyklí se hlásit do svého internetového bankovnictví. Elektronickou identitu je však možné si zřídit i od dalších soukromých společností, např. sdružení CZ.NIC nabízí službu mojeID. Využít lze též čipovou kartu od První certifikační autority vydávanou často pro elektronický podpis. Každý poskytovatel má zároveň své vlastní podmínky pro vydávání a používání, které se mohou lišit.

2)   Jsou všechny druhy elektronické identity stejné?

Ne. Elektronickou identitu rozlišujeme nejen podle poskytovatele, ale též podle tzv. úrovně záruky, tj. jak bezpečný a důvěryhodný daný způsob přihlašování a ověřování uživatelů je. Hovoříme tak o tzv. značné a vysoké úrovni záruky. Provozovatelé některých webů nebo elektronických služeb mohou umožňovat přihlášení pouze těm uživatelům, kteří mají elektronickou identitu s vysokou úrovní záruky, tj. nejčastěji spojenou s tokenem či čipovou kartou. Někteří poskytovatelé (především mojeID) zároveň vydávají oba typy elektronických identit.

3)   Jaké výhody mi elektronická identita přinese?

Elektronická identita v první řadě umožňuje a zjednodušuje přihlášení a využívání celé řady elektronických služeb státu. V mnoha případech tak skutečně již nemusíte chodit na úřad a můžete vše vyřídit z pohodlí domova. U některých služeb jako je např. dotace na populární "Zelenou úsporám", žádost o solidární příspěvek na ubytování Ukrajinců, očkovací portál a aplikace eRecept nebo přihlášení ke službám ČSSZ je elektronická identita (nebo ověření přes datovou schránku) povinně vyžadována.

4)   Musím za zřízení nebo používání něco platit?

Zřízení i používání elektronické identity je pro uživatele zdarma. Někteří provozovatelé elektronické identity jako je BankID či mojeID vybírají poplatky od provozovatelů služeb, ke kterým se přihlašujete. Zároveň se může stát, že zřízení některých typů elektronické identity, především těch s nejvyšší úrovní záruky, bude spojeno s nutností pořízení tzv. tokenu, čipové karty nebo čtečky. Tu lze pořídit již od 250 Kč. Cena za pořízení tokenu se pak pohybuje od 500 do 1 000 Kč.

5)   Nahrazuje elektronická identita občanský průkaz?

Ne. Elektronická identita sice umožňuje ověření totožnosti na internetu a využívání služeb státu (tzv. eGovernment), nenahrazuje však občanský či jiný průkaz. Při prokazování totožnosti pošťačce či Policii tak stále musíte mít fyzický doklad.

6)   Mohou mít elektronickou identitu i děti?

Zákon v tomto ohledu dává jednotlivým poskytovatelům velkou míru volnosti. Většina z nich nabízí zřízení elektronické identity až od 15 let, avšak např. u České spořitelny je možné elektronickou identitu zřídit i mladším dětem.

7)   Je elektronická identita spojena s nějakými povinnostmi?

Ministerstvo vnitra počítalo, že všem uživatelům, kteří alespoň jednou využili bankovní identitu, zřídí na začátku roku 2023 povinně též datovou schránku. To s sebou nese další povinnosti včetně pravidelné kontroly či podávání celé řady přiznání již jen elektronicky. Nakonec však byl tento plán odložen a tak vypadá, že uživatelé elektronické identity budou této povinnosti ještě nějaký čas ušetřeni.

8)   Na co bych si měl dát při používání elektronické identity pozor?

Elektronická identita představuje mnohem bezpečnější alternativu k přihlašování k elektronickým službám než např. využití účtu na Facebooku či Google. Poskytovatelé elektronické identity musí splnit celou řadu požadavků, které následně kontroluje Ministerstvo vnitra. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že bezpečnost ve velké míře závisí též na uživatelích. Abychom vyloučili zneužití elektronické identity, neměli bychom např. klikat na odkazy, které nám přijdou e-mailem, přihlašovat se z veřejných WiFi nebo naopak mít na počítači, ze kterého elektronickou identitu využíváme, nainstalovaný antivirový program. Samozřejmostí by pak mělo být, že do mobilního telefonu neinstalujeme neznámé aplikace, heslo do elektronického bankovnictví nikomu nesdělujeme a pokud pro přihlašování používáme token či čipovou kartu, tak ji nenecháváme bez naší kontroly zasunutou ve čtečce či počítači, např. když jdeme v práci na oběd či domů.