Online vzdělávání aneb kde se zdarma něco naučit

Wikipedia jako zdroj všeho vědění

Asi neexistuje člověk, který by pracoval s internetem a neznal Wikipedii. Wikipedie, bezplatná encyklopedie, nabízí odpověď skoro na všechno, a to i v českém jazyce. Důležité ale je si uvědomit několik základních věcí. Předně Wikipedie je encyklopedie, nikoliv učebnice. Zatímco u klíčových dějinných událostí to tolik vadit nemusí, v případě fyziky, chemie, medicíny a celé řady dalších témat může být pochopení jednotlivých pojmů bez souvisejících znalostí obtížnější. Wikipedie existuje v mnoha různých jazycích. V každém z nich však bývají popisy jednotlivých termínů odlišné a různě rozsáhlé. Je to dané tím, že Wikipedie je otevřená encyklopedie, její obsah závisí na tom, kdo tam co napíše. S tím souvisí i to, že zde mohou být faktické chyby a nepřesnosti. Proti nim se Wikipedie snaží bojovat opravnými mechanismy. Každý, kdo tam najde chybu, ji ostatně může opravit.

Khan Academy / Khanova škola

Na internetu však existují i místa, kde se skutečně můžete něco systematicky učit. Zajímá vás matematika, fyzika, chemie, ekonomie, počítače či dějepis? Na základoškolské a středoškolské úrovni je už mnoho let za nejlepší zdroj učení považována Khan Academy. Ta je, podobně jako Wikipedie, dostupná v celé řadě jazyků včetně češtiny. Podobně jako u Wikipedie, u obou verzí je „studium“ k dispozici zdarma. Původní anglická Khan Academy je zajímavá ještě tím, že nabízí odlišný přístup pro studenty, učitele a rodiče. Rodiče, kteří se tak učí například matematiku se svými dětmi, zde mohou dostat tipy, jak danou látku potomkům lépe vysvětlit.

Coursera

Když se s úrovní znalostí, které chceme získat, posuneme až doslova na univerzitní úroveň, dostáváme se k projektu Coursera. Ten původně vytvořili dva profesoři ze slavné Stanfordovy univerzity, kteří byli nadšeni odezvou na online kurzy, jež univerzita otevřela na podzim 2011. Slovo dalo slovo a dnes na Courseře naleznete kurzy z mnoha nejlepších amerických i světových univerzit. Má to ale háček – v drtivé většině případů jsou anglicky. Často jsou však k dispozici i španělské, francouzské, čínské, arabské a ruské verze. Rychle se rozšiřuje i portugalština, turečtina, ukrajinština, hebrejština, němčina a italština. Pokud ovládáte aspoň jeden z těchto jazyků, může být Coursera tím pravým místem pro vás. Drtivá většina kurzů je přitom opět zdarma. Platí se obvykle jen tehdy, chcete-li získat certifikát o absolvování kurzu, za samotné znalosti ovšem neplatíte.

Jednotlivé kurzy jsou buď kopiemi stejnojmenných předmětů na jednotlivých univerzitách, nebo jsou speciálně vytvořeny jen pro Courseru. Přednášejí zde slavní učitelé z těchto škol, které obvykle znáte jen z jejich knih. Studium je vždy rozděleno do týdnů a v jeho průběhu musíte plnit i domácí úkoly a psát testy. Zejména na amerických školách nechybí časté eseje, jež si hodnotí studenti navzájem. Samotná studijní část v sobě obvykle kombinuje videa (vždy opatřená anglickými titulky), samostudium nejrůznějších statí, vědeckých studií a podobně. Součástí platformy jsou i diskusní fóra.

EdX

Ve stejné době jako Coursera vznikla v USA i studijní platforma EdX. I ta se zaměřuje na online kurzy předních světových univerzit a také za ní stojí slavná americká univerzita, dokonce dvě – Harvard a MIT. Studovat zde můžete i na řadě jiných slavných světových univerzit, včetně těch evropských. Studium probíhá primárně v angličtině. K dispozici bývají i překlady do čínštiny, francouzštiny, španělštiny a hindštiny.

Na rozdíl od Coursery se tu příliš nesetkáte s eseji. Samotný systém, který EdX využívá, totiž nenabízí možnost hodnocení práce spolužáků, na němž stojí bodování esejů u Coursery. O to záludnější tu však bývají testy. Každá otázka je bodovaná zvlášť (u Coursery se test hodnotí jako celek) a můžete na ni mít i více pokusů. Časté jsou otázky s více správných odpovědí. Pro získání bodu ovšem musíte označit všechny správné odpovědi (a jen ty správné). I v tomto případě je drtivá většina kurzů zcela zdarma a platí se jen za získání certifikátu.