Mediální gramotnost – základní pojmy
V minulém článku jsme se zaměřili na přehled iniciativ a projektů zaměřených na vzdělávání v oblasti médií. Tentokrát se budeme věnovat základní terminologii, se kterou se můžete setkat. Tedy, co si můžete představit pod pojmy, jako jsou dezinformace, manipulace, hoax či fake news.
Dezinformace x Misinformace
Na první pohled se může zdát, že význam těchto pojmů je totožný. V dílčích významech se však tato slova odlišují. Misinformace je většinou nezáměrně nepravdivá či chybná informace. Tedy případ, kdy někdo sdílí informace, o kterých si myslí, že jsou pravdivé. Naopak dezinformace je úmyslně lživá informace za účelem poškození či ovlivnění někoho.
Jak ale dezinformaci poznat? Typickými znaky jsou mimo jiné to, že název zprávy neodpovídá obsahu. Titulek se snaží šokovat, například používáním vykřičníků. U zprávy často není uveden autor. Zpráva obsahuje gramatické chyby. Sdělení se nezakládá na faktech, ale pouze na domněnkách, případně odkazuje na nereálná data či studie.
A co vlastně autory dezinformací motivuje k šíření nepravdivých informací? Nejčastěji je to možnost ovlivnění veřejného mínění, zisk politických hlasů nebo jen radost ze strachu druhých. Motivací ale také často bývá zisk financí z inzerce na dezinformačních webech.
Manipulace s informacemi
Manipulace je dle sociologie a psychologie označována jako snaha o působení na chování a myšlení druhé osoby nebo skupiny osob. Snahy o manipulaci veřejného mínění se objevují od nepaměti. S rozvojem internetu, ale získávají nový rozměr. Manipulátoři se snaží využít síření dezinformací prostřednictvím internetu. Podle výsledků studie Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech se v českém prostředí dezinformačních serverů nejčastěji objevují manipulativní techniky, jako jsou svalování viny, vyprávění smyšlených příběhů (fabulace), nálepkování, vyvolání strachu a obecně hra s emocemi a manipulace s obrázky či videi.
Manipulovat tedy můžeme nejen s textem, ale i s obrázky. Poměrně jednoduše dnes jakoukoliv fotografii upravíte v Photoshopu či jiném grafickém softwaru. Jako například The Economist smazal společníky Baracka Obamy. Na manipulaci obrazem se detailněji zaměříme v příštím článku.
www.theguardian.com
Hoax
V překladu toto slovo znamená falešnou zprávu, mystifikaci, poplašnou zprávu. Jedná se o poplašné, podvodné a často zbytečné řetězové zprávy, které se vydávají za pravdu. V počátku rozvoje internetu varovaly před údajně velmi nebezpečným virem. S rozvojem internetu se jejich obsah začal věnovat i aktuálním, často kontroverzním tématům. Většinou se jedná o tzv. řetězový e-mail, který obsahuje výzvu k hromadnému rozeslání na další adresy.
Dle webu hoax.cz jsou typickými znaky hoaxu snaha přesvědčit o svojí důležitosti (šokující informace, naléhavost, apod.). Pisatel se odkazuje na „důvěryhodné zdroje“, jako například FBI nebo zdravotnická organizace varuje, apod. nebo naopak se jedná o tajnou informaci, která unikla. Kromě toho, že hoaxy obsahují nesmyslné zprávy, často se může jednat o nebezpečné rady či zneužití osobních údajů. Při přeposílání hoaxu totiž lidé často nechávají předešlé příjemce ve zprávě. Takto se internetem může šířit velké množství e-mailových adres.
Před tím, než budete rozesílat jakoukoliv zprávu dále, měli byste se zamyslet, zda je tato zpráva opravdu pravdivá.
Fake news
Fake news jsou novým pojmem pro dezinformace. Jedná se tedy o úmyslně nepravdivé nebo zavádějící informace, které se objevují v médiích a na sociálních sítích. Její autor sleduje jediný cíl a to zmanipulovat a ovlivnit čtenáře. Zprávy velmi často vypadají, jako by byly vydávány seriózními médii.
Jak fake news jednoduše rozeznat? Často se objevuje tvrzení, že „oficiální média o tom nepíší“ , že píší bez cenzury. Nadpisy zpráv mají bulvární charakter a mají vyvolávat negativní emoce. Objevují se odkazy na neexistující studie či instituce. Dezinformace přitom obvykle nevznikají jen tak, ale jsou vytvářeny a šířeny záměrně a systematicky.
Jen na české dezinformační scéně působí skoro 30 webů (dle Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky), které jsou často přímými tvůrci dezinformací a manipulací. Ve velkém množství případů přebírají svůj obsah od stejně laděných webů – ať už těch českých, nebo cizojazyčných, nejčastěji anglických a ruských. Kromě těchto dezinformačních webů se fake news šíří také na sociálních sítích, kde je velmi těžké oddělit pravdivé zprávy od nepravdivých.
V příštím článku se zaměříme na manipulaci obrazem.