Geocaching aneb moderní lovci pokladů
Geocaching je hra, která si kvůli nedávné tragické události v Praze získala v posledních týdnech velkou pozornost ze strany médií i veřejnosti. O čem ale geocaching vlastně je, co k němu potřebujete a jak ho můžete provozovat bezpečně?
Hra na skrýše
Slovo geocaching je spojením anglického slova cache (skrýš) a geo (země), které vyjadřuje prostý fakt, že o této skrýši je známa její geografická poloha. Tu najdete na stejnojmenném portálu www.geocaching.com. Ke každé „kešce“ jsou zde uvedeny i podrobné informace. Pozitivní zpráva je, že u těch ukrytých v Česku jsou často v češtině.
Že znáte přesnou geografickou polohu kešky, ještě rozhodně neznamená, že máte hned vyhráno. Kolem kešek pravděpodobně chodíte dnes a denně a dodnes jste o tom, že tam jsou, neměli ani potuchy. Když dojdete na místo, kde se keška ukrývá, nezbývá než hledat. Kešky najdete ukryté ve skalních puklinách, pod kořeny stromů, zahrabané pod listím nebo třeba v mezeře mezi kameny na zdi. Možností je opravdu hodně.
V každé skrýši najdete obvykle ukrytou voděodolnou schránku. To, jak je zhruba velká, se dozvíte v jejím popisu na zmíněných stránkách www.geocaching.com. Uvnitř každé kešky najdete deník (logbook), do kterého se zapisují všichni její nálezci, případně předmět na výměnu. Ten si smíte vzít, pokud tam vložíte nějaký jiný. Kešek jsou po světě rozesety miliony. Zejména ve větších městech jich najdete opravdu hodně. Kešky jsou nejméně 0,1 míle (161 metrů) od sebe a jejich umístění musí vždy respektovat místní legislativu. V Česku je tak nenajdete na hřbitovech, hřištích či v základních a mateřských školách.
S jakými keškami se setkáte
Aby to nebylo tak jednotvárné, existují různé typy kešek. Tu nejjednodušší, tzv. tradiční cache, už jsme popsali výše. Dále existují multi cache, u nichž znáte souřadnice jen první ze série kešek, kde najdete instrukce, často formou hádanky, k nalezení souřadnic té další a další, dokud nenajdete finální cache.
Podobná je i mystery cache, u které získáte orientační souřadnice, přičemž pro získání těch přesných musíte nejprve vyluštit nějakou hádanku, šifru, nastudovat si nějaké informace a podobně.
Zvláštním typem kešek jsou virtuální cache, kdy na místě nemusíte hledat vůbec žádnou skrýš, protože tam nikde žádnou schránku nenajdete. Místo toho zde však musíte splnit nějaký úkol – například přečíst nějaký nápis, zjistit jméno na pomníku apod. To pak zašlete autorovi kešky, který vám odpověď buď uzná, či nikoliv. Samotný logbook pak existuje pouze v elektronické verzi na portálu Geocaching.com.
Na podobném principu funguje také Earth cache. I zde jde hlavně o to, navštívit nějaké, v tomto případě geologicky zajímavé místo. Na něm pak máte opět úkol něco zjistit či vyfotit a zaslat tyto informace autorovi kešky.
Obdobně existovaly i webcam cache, kdy bylo vaším úkolem dojít před objektiv nějaké konkrétní webkamery, nechat kamaráda u internetu udělat z této webkamery screenshot a ten přiložit jako důkaz, že jste kešku „odlovili“. Tyto typy kešek se už ale nezakládají.
Kromě těchto druhů existují i některé další. Více se o nich můžete dozvědět přímo na českém portálu o geocachingu.
Co budete potřebovat
Geocaching jako takový vznikl v roce 2000, kdy USA zvýšily přesnost civilní verze GPS natolik, že bylo možné určit polohu s přesností řádově na metry. Hrát geocaching na začátku století tak byla často obrovská výzva. I když váš kapesní GPS přístroj ukazoval, že už jste na místě, často jste byli na metry daleko. Dnes, kdy existují vícekanálové civilní GPS, je přesnost určení polohy řádově jinde. Odchylka přístroje od skutečné geografické polohy se počítá na desítky centimetrů.
Při hledání kešek si běžně vystačíte s chytrým telefonem či hodinkami. Aby lovení kešek bylo ještě snazší, existují dokonce i specializované mobilní aplikace. Sám portál Geocaching.com nabízí vlastní aplikaci pro Android i iOS. Problém je v tom, že pokročilé funkce je nutné aktivovat zaplacením prémiového členství, které se platí na měsíční či roční bázi. Existuje však i česká open source aplikace c:geo dostupná pro Android, kde za přístup k detailním informacím nemusíte nic připlácet.
Jak bezpečně na geocaching
U každé kešky najdete její hodnocení, a to jak z pohledu obtížnosti, tak z pohledu náročnosti terénu. Hodnocení je ve formě 1 až 5 hvězdiček. Často najdete v popisu i informace, za jakého počasí je lepší se lovení dané kešky vyhnout. U každé kešky také najdete tzv. atributy. Ty vám pomohou získat představu o tom, co můžete na daném místě očekávat, pro koho je daná keška (ne)vhodná, co je potřeba za speciální výbavu i jaká zde panují nebezpečí. Náročnější kešky mohou obsahovat atributy jako „může vyžadovat plavání“, „sněžnice“, „nutná horolezecká výbava“ a podobně.
Při hledání kešek je potřeba dbát informací, které se jich týkají, u těch nejtěžších se totiž nejedná o pouhou zdravotní procházku. Tragická nehoda z poloviny června to potvrzuje. Náhlý přívalový déšť smetl v Praze čtyři keškaře a dva z nich se bohužel utopili. Osudná motolská keška, která už je v tuto chvíli deaktivovaná, obsahovala například upozornění na nebezpečnou oblast a měla obtížnost terénu 4/5. Z jejího popisu pohybu uvnitř tunelového komplexu, kudy je veden potok, bylo také zřejmé, že tady hrozí mnohá nebezpečí.
V drtivé většině případů se však nemusíte ničeho bát. Existují i kešky s atributem „vhodné pro vozíčkáře“ či „vhodné pro děti“. Základem jejich bezpečného lovení je důkladné prostudování všech informací včetně atributů kešky na portálu Geocaching.com, odpovídající oblečení a případně vybavení. A také nezapomenout při hledání zvedat hlavu od displeje a třeba se i podívat na to, jak se bude vyvíjet počasí (zejména u časově náročnějších kešek). Přejeme vám šťastný lov!