Od jakých her bychom měli držet děti dál?
Vyznat se v mobilních hrách a rozhodnout se, která je pro našeho potomka vhodná a se kterou by měl raději ještě nějaký ten rok počkat, není pro mnoho rodičů jednoduché. Pomoc s rychlou orientací ještě před stažením či zakoupením hry přináší hodnocení PEGI využívající ikony s různobarevnými číslicemi (3, 7, 12, 16 a 18), které odpovídají minimálnímu věku uživatele.
U her určených pro starší děti se můžeme setkat i s dalšími symboly upozorňující na nevhodný obsah jako jsou drogy, násilí nebo sprostá slova. Jak si však na několika příkladech ukážeme, ani to není „všespásné“ a rozhodně bychom těmto doporučením neměli bezmezně důvěřovat.
Zatímco u her prodávaných „v krabici“ pro počítače či konzole probíhá hodnocení za využití nezávislé instituce, u mobilních aplikací je posouzení založeno na tzv. sebehodnocení. Problémem je, že ne všichni vývojáři vnímají pravidla stejně a zároveň ne všichni jsou poctiví a ve snaze obejít omezení stahování jejich hry ji záměrně nastaví nižší hodnotu PEGI.
Příklady nevhodných her
V rámci PEGI představují speciální kategorii (PEGI 18) hry určené i pro dospělé. Mnoho rodičů si pod tímto označením představí především nejrůznější erotické hry. Bohužel však již moc neřeší, že do této kategorie patří např. poměrně populární série závodních her GTA (Grand Theft Auto, mezi dětmi označované jako „gétéáčko“) nebo Cyberpunk 2077. Jen do o stupínek nižší kategorie vhodné až od 16 let spadají např. střílečky Critical Strike CS (tzv. „céesko“), PUBG (PlayerUnknown's Battlegrounds) nebo Call of Duty. Především na GTA je ale možné běžně narazit už u dětí na prvním stupni.
Problematické zařazení
Vedle podvodných aplikací se můžeme s problematickým zařazením setkat i u některých populárních her. Někteří odborníci např. považují za sporné zařazení série fotbalových her FIFA do kategorie PEGI 3, a to především z důvodu až příliš agresivních a častých žádostí o nákup nejrůznějšího vybavení, tzv. mikroplateb.
Problémem zároveň je, že některé oblíbené hry, např. Roblox, fungují jako brána či rozhraní k dalším hrám či doplňkům, z nichž některé obsahují příliš prvků násilí či sexuálních motivů. Bohužel právě tyto doplňky však patří mezi dětmi k těm populárním. Jiné doplňky pak uvádějí doporučení pro všechny věkové kategorie (PEGI 3), zatímco hra, pro kterou jsou určeny, např. Minecraft, obsahuje doporučení až od 7 let.
Pozor na reklamy
Posledním aspektem, na který je třeba si dát pozor, jsou reklamy v aplikacích. V rámci PEGI je totiž hodnocena pouze vlastní hra, nikoliv reklamy, na které můžeme při jejím hraní narazit. Jak jsme upozorňovali v minulosti, může se jednat např. o reklamy na nelegální sázky, ale také např. inzeráty lákající dívky v na první pohled nevinné hře „My Talking Angela“ (oblékání kočičky) na plastickou chirurgii.
Při rozhodování o tom, jakou hru dětem dovolit, bychom měli myslet na to, že PEGI je zaměřeno na hodnocení vhodnosti obsahu vlastní hry, nikoliv její obtížnosti. Kvůli rozdílnému vnímání rizikových prvků jednotlivými vývojáři, stejně jako touze o maximální výdělek (tzv. monetizaci) je však nejlepším doporučením si každou hru s dětmi nejdříve společně zahrát a udělat si pak svůj vlastní úsudek. Naopak bychom se neměli spoléhat na to, že když v rodičovském nástroji jako je Family Link nastavíme PEGI 7, našemu dítěti se do mobilu nevhodná hra nedostane. Už proto, že vedle oficiálních tržišť existují i ta neoficiální, tzv. alternativní a ty si s žádným PEGI hlavu nelámou.