Co by měli rodiče vědět o pohybu dětí na internetu

Děti chtějí to, co ostatní

Děti se na internetu pohybují víceméně intuitivně. Jdou primárně tam, kde jste jim to ukázali vy sami, nebo tam, kam chodí i jejich vrstevníci. Nejčastěji bude řeč o YouTube, Streamu a sociálních sítích – zejména Facebooku, Instagramu a Snapchatu. Velice populární jsou mezi nimi také nejrůznější messengery, aplikace pro zasílání zpráv, zejména Messenger, Whatsapp, Viber či Telegram. Pro rodiče je však důležité vědět nejen to, kde se jejich děti na internetu pohybují, ale také to, co tam přesně dělají. Přísná kontrola a narušování soukromí vašich potomků však nejsou nejlepší nástroj pro budování vzájemné důvěry. Mnohem lepší tak je si s dětmi popovídat o tom, co na ně v různých zákoutích internetu číhá a jak se na to mohou připravit.

Internet není realita

Nejdůležitější upozornění, které by od vás směrem k dětem mělo směřovat, je, že to, co se dočtou či uvidí na internetu, rozhodně nemusí být pravda. To se nevztahuje ani tak na tzv. fake news – nepravdivé zprávy, jež trápí zejména dospělé. Jde spíše o vysvětlení, že modelky naživo vypadají malinko jinak nebo že když někdo na videu skočí z pěti metrů a nic se mu nestane, že ve skutečnosti tam byl střih a on z pěti metrů nikdy neskočil, stejně jako nemusel sníst sto hamburgerů na posezení. Děti totiž mají často tendence napodobovat své „hrdiny“.

Jenže zatímco dřív byl jejich hrdinou Superman nebo Batman, které napodobit nešlo, dnes to mohou být youtubeři. Je proto potřeba, aby děti věděly, že jim tito lidé nemusejí říkat a ukazovat pravdu a že za propagaci výrobků ve svých videích jsou velmi dobře placení. Stejně tak je dobré, aby vaši potomci vnímali, že různá „prank“ videa, kde si lidé navzájem provádějí z legrace nejrůznější zlomyslnosti, mohou být jen uměle zinscenovaná. YouTube či Stream dnešním dětem jen těžko zakážete, proto je namístě je o realitě informovat.

Zvažte vstup dětí na sociální sítě

Další širokou oblastí jsou sociální sítě. Kupříkladu Facebook má minimální hranici pro zřízení účtu 13 let. Velká část rodičů i dětí to ale ignoruje. Facebook má však důvod k tomu, že takovou hranici požaduje. Ten nespočívá jen v tom, na koho cílí své reklamní kampaně. Mladším dětem tam hrozí spousta rizik. To se přirozeně týká i dalších sociálních sítí, jako je Instagram či Snapchat. Těžko však dětem zakázat vstup na sociální sítě v okamžiku, kdy ostatní spolužáci už je používají. Došlo by tím vlastně k jejich vyloučení z kolektivu.

Pokud se rozhodnete svolit ke vstupu vašeho dítka do světa sociálních sítí, měli byste mu určitě vštípit několik zásadních pravidel:

1. Nedávat pokud možno vůbec nic veřejně (tj. viditelně mimo okruh přátel), ideálně ani profilovou fotografii, protože by to někdo mohl v budoucnu zneužít ke kyberšikaně, nemluvě o tom, že se zde pohybují i pedofilové.
2. Nevyplňovat veřejně své kontaktní údaje, zejména ne přesnou adresu a telefon, protože kromě psychicky narušených stalkerů se na sociálních sítích vyskytují třeba i zloději.
3. Nepřidávat si do přátel nikoho cizího, protože by to mohl být ve skutečnosti člověk, který by vašemu dítěti mohl chtít ublížit.
4. Nebrat nic na sociálních sítích jako realitu, dokonce ani jména, pohlaví, věk a profilové fotografie osob, které si dítě přidávají do přátel.

Riziko představují i messengery

Podobná rizika jako sociální sítě představují i messengery. Děti by měly vědět, že si nemají psát s cizími lidmi, že rozhodně nikomu cizímu nemají posílat své fotografie a že se mají důsledně vyvarovat jakékoliv nahoty v rámci komunikace.

Osobní a citlivé údaje na internet nepatří

Děti by nikde – na sociálních sítích, svém blogu či vlogu, respektive YouTube kanálu – neměly uvádět své osobní a citlivé údaje. Někdy je lepší nepoužívat ani celé jméno a příjmení. Zejména instruujte děti, ať nehovoří o adrese svého bydliště a rodinných majetkových poměrech. Někdy pak totiž může stačit jedna fotografie ze zahraniční dovolené a zloděj, který má přesné informace o bydlišti dítěte, počtu členů domácnosti a detailní přehled o jejím vybavení ze stovek fotografií na sociálních sítích, má rázem velmi snadnou práci.

Kontaktu s pornem jde zabránit jen extrémně problematicky

V úvodu článku jsme zmiňovali, že dříve se většina aktivit na ochranu dětí na internetu zaměřovala na zabránění jejich kontaktu s pornografií. To je v dnešní době extrémně obtížné. YouTube má pro některá videa aspoň kontrolu věku, nicméně v době Googlu by jedinou šancí, jak zabránit přístupu dětí k pornografii, byl striktní filtr webových adres, který by jim povolil pohyb jen na vámi povolených konkrétních stránkách. Zejména u malých dětí to samozřejmě může být funkční řešení. S jejich rostoucím věkem a nároky na plnění školních úkolů by to však bylo již velmi komplikované. Proto bude lepší, když své ratolesti školního věku raději sami poučíte o sexu a existenci pornografie na internetu. Udělejte to určitě dříve, než to udělají omylem samy nebo než to za vás vyřeší jejich spolužáci.